Chrám

Přehled přerovských pravoslavných duchovních

Alois Václav Čikl (1925 – 38), Bohumil Švec (1938 – 42, 45-47), Pavel Otakar Axman (1947 – 49), Jaroslav Němeček (1950), Prokop Vokoun (1950, pouze dočasná administrace), Miroslav Mužík (1951, pouze dočasná administrace), Ladislav Crhák (1951-52, pouze dočasná administrace), Lev Doseděl (1952 – 64), Pavel Otakar Axman (administrace, 1964 – 95), Libor Raclavský (od 1995)


Alois Václav Čikl

Čikl

   Narodil se 13. ledna 1900 ve Slavětíně na Litovelsku. Po absolvování měšťanské školy studoval na gymnáziu v Litovli a studia ukončil v roce 1921. Po studiích se stal spolupracovníkem biskupa Gorazda a v letech 1921-22 absolvoval teologický kurz v Olomouci. V roce 1922 byl Diecézní radou církve československé v Olomouci zaměstnán nejprve jako pomocný duchovní správce v Olomouci, poté jako zatímní duchovní správce v Tovačově. Zde se Čikl seznámil se svojí budoucí ženou Marií. Po roztržce dvou směrů v československé církvi v roce 1924 odešel s pravoslavně orientovanou skupinou věřících a duchovních biskupa Gorazda. Dne 3. února 1925 jej biskup Gorazd v Olomouci sezdal s Marií Klyšovou a od března se otec Čikl stal duchovním přerovských pravoslavných věřících. V Přerově prožil třináct nejvýznamnějších let v životě tamní církevní obce. Čiklovým se zde narodily dvě dcery – Olga (1931) a Táňa (1934). Čikl byl oblíbeným duchovním biskupa Gorazda a přerovská farnost se pod jeho vedením stala jednou z nejaktivnějších. V roce 1938 na žádost biskupa Gorazda odešel do Prahy a stal se duchovním správcem pravoslavné farnosti v Praze po zesnulém otci Kauerovi. Zde sloužil bohoslužby a staral se o život farnosti spolu s otcem Petřekem, který vykonával funkci kaplana. Po odhalení úkrytu parašutistů byl otec Čikl s manželkou zatčen a po vykonstruovaném procesu spolu s biskupem Gorazdem, otcem Petřkem a Janem Sonnevendem, odsouzen stanným soudem v Praze k trestu smrti a 4. září 1942 popraven. Manželka Marie byla nejprve vězněna v pankrácké věznici v Praze. Na konci září 1942 byla spolu s dalšími 251 zatčenými odsouzena v nepřítomnosti stanným soudem k trestu smrti. Poté byla s ostatními odsouzenými převezena do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín. Odtud byla odtransportována do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 v jednou dni spolu s 262 českými vlastenci popravena. Dcery Olga a Táňa byly v říjnu 1942 zatčeny a vězněny v tzv. Kinderheimu v Praze Nebušicích, poté byly převezeny do koncentračního tábora ve Svatobořicích u Kyjova, kde nacisté věznili příbuzné těch, kteří odešli bojovat do Anglie. V únoru 1945 byly z důvodu bombardování Zlínska přemístěny do Plané nad Lužnicí, kde se nakonec v květnu téhož roku dočkaly osvobození.     


Bohumil Švec

Švec

   Narodil se 6. prosince 1905 v Jaroměřicích nad Rokytnou. Studoval na gymnáziu v Moravských Budějovicích. Studia přerušil a v roce 1923 začal studovat křesťanskou filosofii v Praze a Udenkontu (Holandsko) na řádovém vyšším učilišti. Kvůli náhlé nemoci se musel vrátit a studia přerušit. Pokračoval pak ve studiích na gymnáziu, kde v roce 1928 maturoval. Po maturitě nastoupil na vyšší učiliště teologické v Brně, které dokončil v roce 1933 s výborným prospěchem. Pracoval pak jako katecheta v Jaroměřicích a 5. července 1934 byl v Brně vysvěcen na kněze římskokatolické církve. Působil jako kaplan v Boskovicích a v Brtnici u Jihlavy. V roce 1937 z římskokatolické církve vystoupil a vstoupil do církve pravoslavné. S povolením biskupa Gorazda uzavřel 20. července 1937 civilní, poté církevní sňatek v Jihlavě a Opatově. Bohoslužebnou praxi se učil v Řimicích u otce B. Lochmanna. Působil pak v Praze. Od 1. dubna 1938 byl ustanoven administrátorem v Přerově a 3. dubna sloužil v Přerově poprvé bohoslužby. Na farním shromáždění přerovské pravoslavné obce 29. května 1938 byl zvolen jejím duchovním správcem. V Přerově se manželům Švecovým 15. ledna 1939 narodila dcera Eva. V roce 1942 (26. 9.) byl zatčen a poslán (30. 9.) do Německa na nucené práce (Plavno v Sasku). Do Přerova se vrátil v březnu 1945. Po 2. světové válce se opět stal duchovním správcem v Přerově. V polovině února 1947 mu byla kvůli vážným rodinným důvodům udělena dovolená s platností do konce dubna. Ke konci února předal otec Švec agendu duchovní správy v Přerově a 9. dubna 1947 se vrátil do římskokatolické církve. Další životní osudy Bohumila Švece nám nejsou známy. 


Pavel Otakar Axman

Axman

   Narozen 9. dubna 1920 v Řimicích, okres Olomouc. Po studiu na reálném gymnáziu studoval soukromě pravoslavné bohosloví. Léta 1942 – 45 strávil na nucených pracích v Německu. Po osvobození pokračoval ve studiích. V roce 1946 se oženil s Libuší Leitgebovou a biskup Jelevferij jej v Praze vysvětil na kněze. Jako duchovní působil v Přerově (1947 – 49), v Chudobíně (1949 – 50) a v Olomouci (1950 – 1973). V polovině 50. let se stal představeným katedrálního chrámu v Olomouci a okružním protopresbyterem. Administroval též církevní obec v Prostějově. V letech 1957 – 59 dálkově studoval bohosloveckou fakultu v Prešově. Od roku 1964 administroval 30 let obec v Přerově. V září 1972 byl jmenován ředitelem olomoucko-brněnské eparchie a od roku 1976 jejím správcem. V roce 1985 odešel do důchodu, ale dál administroval obec v Přerově a v Kroměříži. Na trvalý odpočinek odešel v roce 1995 a poslední léta svého života strávil v Olomouci-Holicích. Zemřel 23. listopadu 2011.




Jaroslav Němeček

Němeček

   Narozen 25. ledna 1904 v Praze. Absolvoval střední školu a tři roky odborné školy puškařské u firmy Novotný v Praze. V roce 1922 přešel z římskokatolické církve do církve československé, později do církve pravoslavné. Od roku 1946 absolvoval soukromá studia teologie. 22. ledna 1950 byl vysvěcen arcibiskupem Jelevferijem v katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze na kněze pro církevní obec v Přerově. Jejím duchovním správcem byl od 1. ledna 1950. Na konci téhož roku byl přeložen a od prosince 1950 působil v Chudobíně. Dále vykonával funkci administrátora v Řimicích a dojížděl sloužit bohoslužby do Rýmařova a Moravského Berouna. V roce 1952 se stal duchovním správcem pravoslavné obce ve Znojmě. Od 1. listopadu 1964 se stal administrátorem v Kroměříži a vypomáhal i v církevní obci v Olbramovicích. Zemřel v roce 1976.


Lev Doseděl

Doseděl

   Narozen 15. května 1906 v Podgórze (okres Krakov). Pocházel z početné rodiny. Z Polska se Dosedělovi přestěhovali do Slatinic u Olomouce. Ve 20. letech minulého století studoval Doseděl na pravoslavné bohosloví v Království SHS v Bitolji. V roce 1928 ukončil svá studia a vrátil se do Československa, kde působil v církvi československé. V roce 1929 se oženil s Růženou Hradilovou, řídící učitelkou v krčmaňské dvojtřídce.  Na konci roku 1929 byl se svou manželkou sjednocen s pravoslavím. Doseděl žádal biskupa Gorazda o vysvěcení na kněze a doporučení do Srbska. Biskup Gorazd napsal v roce 1930 srbskému pravoslavnému biskupovi Josefovi, aby Doseděla vysvětil na kněze a propustil ho do bitoljské eparchie. Srbský biskup žádosti vyhověl a 7. října 1930 Doseděla vysvětil na diakona a o den později na kněze. Jako duchovní působil Doseděl nejprve v Bučinu, okres Kruševo v dnešní Makedonii. Dne 25. května 1931 se manželům Dosedělovým narodila dcera Zlatoslava a po 5 letech syn Dušan. Před rokem 1940 se Dosedělovi přestěhovali do obce Bijelo Brdo u Osijeka. Tam roku 1941 zemřel na záškrt jejich šestiletý syn Dušan. Protože Doseděla chtěli zabít chorvatští ustašovci, musel Doseděl odejít k partyzánům a zapojit se do války. Byl vězněn, poté osvobozen a znovu musel utéci k partyzánům. V této zoufalé době porodila v listopadu 1942 Růžena Dosedělová syna Ctislava. Němci vyhnali celou rodinu z jejich domu. Do konce války pak pobývali v horách u sedláka. Po válce se všichni vrátili do Bijelogo Brda, ale kvůli stálému nebezpečí se rozhodli vrátit se do Československa. Za Dosedělovu činnost v jugoslávském odboji mu bylo v šedesátých letech uděleno vysoké jugoslávské státní vyznamenání. Po příchodu do ČSR pobývali Dosedělovi nejprve ve Slatinkách. V letech 1947 - 1950 byl Doseděl ustanoven duchovním správcem v Třebíči, poté strávil dva roky v Moravské Třebové a od léta 1952 sloužil v Přerově. V roce 1964 odešel do Lesné u Tachova a působil zde do roku 1967. V této době získal Doseděl doktorát a kněžskou hodnost protopresbytera. Jeho posledním působištěm byly Podbořany. V roce 1970 odešel do důchodu. Přestěhoval se do Nemrlova u Oskavy a jako kněz vypomáhal v Uničově a Dlouhé Loučce. Zemřel 19. října 1981 na mozkovou mrtvici. Pohřeb se konal v Šumperku. Urna s jeho popelem byla uložena do hrobu v Oskavě. Růžena Dosedělová zemřela v létě roku 1984 a je pochována ve Slatinicích.


Libor Raclavský

Raclavský

   Narozen 8. ledna 1967 v Kroměříži. V letech 1993 – 1998 studoval teologii na detašovaném pracovišti Pravoslavné teologické fakultě Prešovské univerzity v Olomouci. V roce 1994 byl postřižen na žalmistu v Přerově a v květnu roku 1995 jej biskup Kryštof vysvětil na kněze. Od roku 1995 vykonává funkci duchovního správce v Pravoslavné církevní obci v Přerově. V letech 1996 - 2001 inicioval opravy přerovského pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Přerově. Při své duchovenské činnosti připravoval ještě patnáct let pravidelná pravoslavná vysílání pro Radio Proglas. Od roku 2005 do roku 2014 zastával funkci ředitele úřadu eparchiální rady Olomoucko-brněnské eparchie pravoslavné církve v Olomouci. Postupně zpracovává historii prvorepublikové české pravoslavné církve. Je autorem článků o historii moravských pravoslavných obcí, brožury Průvodce chrámem sv. Cyrila a Metoděje v Přerově a knihy o osobě pravoslavného kněze A. V. Čikla Cesta k oběti.





Admin
Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat